Pokud jsme kdy navštívili jakýkoliv sportovní zápas či klání, víme, že zdaleka ne vždy dokážeme přesně vidět, co se děje na hřišti. Pokud máme sedadla vzadu, pak rozhodně nemáme šanci rozeznat od sebe jednotlivé hráče (to je ostatně důvod, proč týmy nosí dresy v různých barvách), leckdy pak dobře nevidíme ani puk či míč. Je proto nutné mít zde člověka, který divákům děni na hřišti přiblíží – sportovního komentátora.
Na první pohled by se mohlo zdát, že je to jednoduchá profese – jednoduše budeme popisovat, co se zrovna na hřišti děje, kdo je první, případně kdo má míč. Ovšem rozhodně to není tak jednoduché, jak by se mohlo zdát. K tomu, abychom se stali dobrým sportovními komentátory, je potřeba něco víc.
V první řadě musíme vše učinit atraktivní pro diváky, a v tom hraje komentátor zdaleka nejdůležitější roli. Zdaleka nestačí jen odříkávat jména, případně čísla, jsou potřeba i zanícené, barvité popisy situací. Jistě, občas si můžeme dovolit i zaujatý pohled – například při utkání na mistrovství světa asi nikdo nebude vyčítat českému moderátorovi, že straní českému týmu, ovšem při utkání druhé fotbalové ligy by zde měla být určitá nestrannost.
Dále je potřeba hru velmi dobře znát, včetně technických termínů, které se zde často používají, a které znají v podstatě všichni fanoušci. Zároveň však musíme vše podávat tak, aby tomu rozuměl i úplný laik. Vždy je totiž nutné předpokládat, že se přišel podívat někdo, kdo daný sport vidí v podstatě poprvé a nic o něm neví.
Je pak otázkou, proč jsou diváci tak důležití. Odpověď je jednoduchý: peníze. Právě od nich totiž pochází nejvíce financí. Proto také čím populárnější sport, tím více peněz se v něm točí. Musíme se však ptát, zda někdy není cena za popularitu sportu až příliš vysoká, a to především pro sportovce samotné. Zvláště v profesionálním sportu je zde totiž velké riziko zranění, se kterým se musí počítat.
.jpg){kind=small}